Mluvíte rukama? Průvodce italskými gesty a faux-pas, kterým se jako turisté nevyhnete

Špetka neznamená "výborné"! Projděte si s námi nejznámější italská gesta a zjistěte, proč byste měli za jízdy raději držet obě ruce na volantu a netahat se za oční víčko.

Představte si, že sedíte v malebné italské kavárně na Piazza San Marco, popíjíte skvělé espresso a po očku sledujete rozhovor dvou místních Italů od vedlejšího stolu. Ačkoli třeba neznáte italsky ano slovo, podle pohybů jejich očí, čela a nezastavitelných gestikulujících rukou zhruba chápete, o čem celá strhující debata je. Gesta v Itálii jsou plnohodnotným jazykem s vlastní abecedou a významem.

Bohužel, často vedou turisté k obrovským nedorozuměním. Zatímco my zvedneme palec jako zjevné potvrzení radosti, v některých italských regionech se toto může chybě vyložit po svém. A co teprve profláknutá italská dlaním sevřená "špetka"!

Pojďme si společně projít ultimátní "manuál pro ruce", abyste na další dovolené nemuseli gestikulovat se zataženou ruční brzdou.

1. Špetka na druhou: Mýty a omyly (Ma che vuoi?)

Tohle už jste pravděpodobně někde slyšeli. Špičky všech prstů jedné ruky přitisknete těsně k sobě a s namířením vzhůru jemně kýváme rukou v zápěstí. Lidé ze všech koutů Evropy se domnívají, že tato italská klasika značí něco jako „Perfektní!“ či „Bellissimo!“. Ale pozor – obrovský omyl! V reálu to znamená: „Co to sakra chceš?“ (Čti: „Co mi to tady plácáš / Co po mně vůbec žádáš?!“).
Takže až italskému číšníkovi tímto naivním gestem pochválíte jeho luxusní carbonaru, neočekávejte vděčný úsměv.

2. Ruka do bříška (Je to výborné!)

Pokud chcete chválit (třeba tu výtečnou carbonaru nebo vynikající dezert z předchozího odstavce), jednoduše natáhněte ruku s narovnaným ukazováčkem doprovázeným spokojeným výrazem a zabodněte si ho zlehka na vlastní tvář zlehka kroužícími pohyby do důlku. Che buono! - „Jak vynikající!“. Právě takhle dáváte číšníkovi najevo naprostou gastronomickou nirvánu.

3. Prsty táhnou spodní víčko (Známe se, panáčku)

Místní se na vás zahledí a jemně si stáhnou spodní víčko pravého oka dolů pomocí ukazováčku, čímž opticky „otevřou“ oko o trošku hlouběji. Co to značí? Ne, nepadla mu smítka prachu. Je to gesto signalizující "Dávám si na tebe pozor", "Nejsi tak mazaný, mám tě přečteného", případně to používá rodič na neposedné dítě ve významu „Mám tě sledovat!“.

4. Ostré "rohy" na nevěrníka (Cornuto)

Uzavřete pěst, ale překříženě zdvihnete nahoru palec s malíčkem (případně jen ukazováček a malíček; často připomínající rockové "paroháče"). Tohle gesto, mířené zjevně za konkrétním jedincem a občas doprovázené zavrtěním ruky, v překladu značí termín "Paroháč" (Cornuto). Zkrátka ho tím veřejně nařknete, že mu je jeho žena pravděpodobně nevěrná. Mnozí turisté ho z nevědomosti vyhodí naprázdno, ale jedná se o vážnou uliční urážku, obzvláště na jihu ostrova!

Mimochodem, tyto „rohy“ ale mohou Italové udělat sami sobě (tedy mířené spíše k sobě a k zemi) na znamení odvrácení smůly (magický ochranný nástroj). Pozor na směr letu.

5. Zametání ze spodku brady (Už mě tu neuvidíš)

Vidíte před sebou muže, jak venkovním hřbetem prstů pod bradou „vybrušuje“ rázným švihacím pohybem ruku směrem vpřed? Právě tak odráží nezájem nebo naprostý nezájem. "Me ne frega!" ("Je mi to naprosto fuk!"). Je to dost ostré a upřímné a znamená, ať se raději seberete.

Proč vlastně Italové tak moc gestikulují?

Podle akademiků a historiků to nepochází z pouhého "nadšení", nýbrž má to čistě historicko-jazykový přesah. Itálie jako území byla po dlouhá staletí protkána nespočtem velmi odlišných kulturních národů (od Normanů přes Španěly, Francouze až po Rakušany). Gesta tak vznikla coby funkční jazyk pro ty, kteří nerozumí stejnému dialektu, podobně jako skrytý kodex na přeplněných a cizinci zalitých tržištích. Dodnes se napočítaly na stovky různých vizuálních hříček, z nichž téměř polovina má diametrálně odlišný smysl hned o několik údolí dál.

Pokud ale na dovolené po jihu od Neapole dál náhodou dojdou slova, nestyďte se své tělo rozpohybovat taky. Pro Italy jsou ruce přirozeným kompasem emocí – jen prosím opravdu šetřete s těmi paroháči.